Když v čele firmy stojí odborník, je to fajn. Ale stačí to?

[Vyšlo v HN, 12.3.2014]

Říká se, že řídit firmu může kdokoliv, kdo si na to troufne. Odvaha (a v tomto případě někdy opravdu i troufalost) je důležitá, ale sama o sobě málokdy stačí. Tím spíše, pokud se bavíme o IT firmě. Specializovanou společnost, která jen nepřeprodává výrobky jiných, ale sama též vyrábí a vyvíjí, by měl vést odborník, který zná obor svého podnikání jako své boty. Na tom se zřejmě shodneme. Ale je takováto kvalifikace dostatečná? Odpověď se sama nabízí: není.

Proč na pozici ředitele společnosti nestačí být odborníkem nebo chcete-li specialistou na obor, ve kterém vaše firma působí? Vždyť přece takový člověk musí mít přehled o novinkách a trendech a co je tzv. trendy, musí být i obchodně zajímavé, ne?

Jenže firmy se zakládají za účelem vytváření zisku a vytváření nových obchodních příležitostí. A zisk je generován obchodními aktivitami firmy, za kterou zodpovídá zejména vedoucí představitel(é).

V čele firmy tedy v zásadě mohou stát tři typy lidí. Prvním typem je čistokrevný obchodník, který firmu řídí přes čísla a dělá jen byznys. Takový člověk ale bude vždy k sobě potřebovat někoho, kdo mu (zjednodušeně řečeno) bude předkládat ve srozumitelné formě, co firma dělá, kam chce z hlediska specializace jít a co by mohlo nejvíce vydělávat. Z hlediska typologie osobností jsou tito lidé povětšinou sangviničtí cholerici. To není nic pejorativního, to prostě tak je.

Druhým a již zmiňovaným typem vedoucího představitele firmy je kvalitní odborník. Tedy často člověk, který šel od píky, zná všechna zákoutí firmy, oboru i celého segmentu, ve kterém se firma pohybuje. Když se takovýto člověk ocitne v křesle ředitele firmy, je to většinou pozitivní signál pro ostatní. Je to odborník, má autoritu svých kolegů, ví o čem mluví. Potíž může nastat ve chvíli, kdy má řešit obchodní, finanční, personální nebo marketingové úkoly.Zde mu většinou jeho hluboká odbornost nepomůže, někdy mu dokonce může detailní znalost věci svazovat ruce. Možná víte o čem mluvím: „Jak mám vymyslet tři hlavní benefity našeho produktu, když vím minimálně  o 20 jeho nedostatcích?„. Opět bych si i zde vypomohl klasickou typologií osobností – tito lidé jsou povětšinou flegmatičtí melancholici. Hloubavé typy, kteří rádi řeší problémy a záhady, ale mají-li emotivně vychválit produkt či firmu, rozklepou se jim hlas i kolena.

Když jsme si tedy popsali dva extrémní typy, čekáte určitě na nějakou střední cestu. Jakkoliv oba výše uvedené příklady mohou fungovat, jsem toho názoru, že nejlepší variantou je jejich kombinace. Nikoliv střední cesta (to svádí k šedému průměru), ale opravdu kombinace toho nejlepšího z obou břehů.

Třetí variantou je tedy jakýsi hybrid. Stojí-li v čele firmy odborník, který velmi dobře rozumí problematice vaší firmy (často velmi detailně), navíc má cit pro obchod, dokáže nadchnout ostatní a když popisuje výrobek nebo službu firmy, tak máte pocit, jako kdyby mluvil o dovolené na sluncem zalité pláži, pak je šance na úspěšné řízení firmy velmi vysoká. Člověk, který je tohoto schopen, má ve své osobnosti zastoupeny všechny čtyři složky z klasické typologie. Je to sangvinik, trochu melancholik, ale zároveň cholerik a flegmatik. Řídí firmu odborně a s důrazem na fakta, ale nebojí se použít emoce, city.

A jak tyto hybridní osobnosti poznáte? Jsou to většinou lidé, kteří jsou v daném oboru velmi dobře známí, někteří publikují, přednáší, obracejí se na ně ostatní. A zároveň jsou tito lidé úspěšnými podnikateli, často i majiteli jedné či více firem. A to nejdůležitější: jejich zaměstnanci a spolupracovníci si jich váží jak pro jejich odbornost, tak i kvůli manažerským dovednostem.

Leave a comment

Chystáte nový projekt? Potřebujete vylepšit ten stávající nebo tvoříte novou službu? Potkáme se? Kontaktujte mě: