Hlava.net – Blog

Google koupil Motorolu. Co předcházelo?

Víme to už všichni. Tahle zpráva se rozlétla během pondělního rána a dopoledne jako blesk po všech možných koutech internetu. Google si koupil společnost Motorola Mobility.

Ale víme, jak celá ta situace vznikl a co koupi předcházelo? Víme!

Toto je autentický rozhovor Larry Page, CEO Googlu, se svým podřízeným, když si chtěl Larry koupit nový mobil:

Larry: Líbí se mi ta Motorola. Tonny, tady máš mojí kreditku, skoč mi ji koupit.
Tonny: OK, zařídím pane.

… druhý den …

Larry: Tonny! WTF, volaj mi lidi a ptají se mě na Motorolu. Proč je zajímá nějaký f*cking mobil, který jsem si chtěl koupit? Koupils ho? A kde ho máš?
Tonny: Ehm, pane, totiž … já myslel … vy jste chtěl jen jeden MOBIL???
Larry: Jasně! Moje HTC jsem si rozsedl.
Tonny: Hmm, pane, tak to máme problém. Já jsem koupil celou Motorolu.
Larry: Jak CELOU Motorolu?
Tonny: No, celou firmu. Motorola Mobility.
Larry: F*ck. Měl jsi koupit JEN mobil, ty hovado!! Co teď?
Tonny: Tak napíšeme tiskovou zprávu, že jsme koupili Motorolu ze strategických důvodu a pak vymyslíme, co s ní.
Larry: OK, to by šlo!

Publikováno též zde. 😉

Aktualizace 22:10: Přetisknuto též v zahraničí na MojAndroid.sk.

Buďte první ve vyhledávačích (nebo ne?)

Nedávno jsem hodil na Twitter odkaz, který mi přílít SPAMem přímo pod nos. Hlásal Buďte první (ve vyhledávačíích). Nebudu odsud odkazovat, odkaz na ty stránky je na Twitteru.  Nejdříve jsem chtěl poslat na autora spamu stížnost na ÚOOÚ. Ale asi jsem byl v dobré náladě, tak jsem zareagoval jako fiktivní firma. Pravda, informace, které jsem poskytnul, byly těžko uvěřitelné, ale na otestování „služby“ i charakteru nabízejícího to stačilo.

Shrnutí: služba nabízí SEO s cílem prvního místa ve vyhledávačích. Tyhle sliby mě vždycky provětrají chloupky v nose.

Plus nabízí (a teď se podržte) modré z nebe, cituji:

Nový web včetně hostingu a domény za 2000,- Kč

Původní email (spam) vypadal takto:

Dne 1.8.2011 12:44, budte-prvni.cz napsal(a):
Dobrý den, rádi bychom Vám představili novou sluzbu Optimalizace pro
vyhledavace.

Přes 90% uživatelů si vybere stránku, kterou navštíví, právě z
výsledků zobrazených na první stránce výpisu. 80% z nich zaměří svou
pozornost na prvních 5 odkazů, 20% uživatelů si prohlédne všechny
odkazy na první stránce.

Využijte našich služeb. Zanalyzujeme Váš web, navrhneme řešení.
*Platíte až za výsledek!*

http://www.budte*prvni.cz

Ještě nemáte www stránky? Nabízíme vytvoření firemní prezentace za 2000,- Kč

http://www.budte*prvni.cz/levne-www-stranky.php

Děkujeme za váš čas a budeme se těšit na spolupráci

S přáním hezkého dne
http://www.budte*prvni.cz

 
Toho jsem se samozřejmě chytil (firemní prezentace za 2000,- Kč? To musím mít!), udělal ze sebe tak trochu dementa a pánovi odpověděl:

Dekujeme za nabidku.
Mame zajem o firemni www za 2000. Chceme byt v prvni strance vyhledavaci. Dovazime vysoce specializovane high-tech technologie pro vyrobce. Jedinecne technologie na nasem trhu.
Text na nase webovky: Paratine, Ing. Koumen. Jsme dovozcem paralelizovanych motoru pro ultratenke pojezdy. Predni svetove znacky Paratine- Corp. Dodava je do 18 zemi sveta. Ted i ceske republiky. Patent v USA.Vyuziti pro vyrobu procesoru, polovodicu, nanodesek, sklenenych mikrovlaken atd. Dovazi do Cech fa Paratine, Ing. Koumen. Kontakty pro stranky poslu.Kdy budou stranky hotovi? Dostanu obrazek?Vyrobce Paratine Corp. sve stranky prave mneni. Budeme mit obrazky a englisch texty, neni nutny je tam davat ted az potom. Jmeno fy stranek nemame, poradte prosim. Muzeme mit PARATINE.CZ????
Ing. F. Koumen.

Trochu jsem si pohrál s jazykem, naskládal tam pár hrubek. Chtěl jsem být autentickým Koumenem. Očekával jsem, že mě pošle někam. Překvapil však jinak:

Dobrý den,

paratine.cz urcite mit muzete

Nicmene u takove prezentace za 2000,- Kč nemuzu zaručit dostatečnou
propracovanost a uz vůbec ne první pozice. Tyto stránky jsou určeny spíše
pro malé živnosti

K tomu bych potřeboval více podkladu (jako třeba obrázky abych si udělal
představu o co jde)
Dále bych potřeboval „klíčové slova“ tzn asi
– paratine
paralelizované motory pro ultratenké pojezdy
… a další?

Jinak výroba trvá cca 10 dní

Pokud máte zájem o stránky + optimalizace na vyhledávače byla by cena 4000,-

Můj dojem:

  • neumí česky
  • neumí se podepsat
  • změnil cenu, aniž by mi vysvětlil, proč

Takže jsem zareagoval už trochu ostřeji (všimněte si, že se mi dařilo zachovávat úroveň mých emailů :-):

Vážený pane Buďteprvní,
děkuju za odpověď. 1) Píšete 2000 anyní zvyšujete na dvojnásobek.Budou to
jednoduché stránky, tak proč zvyšujete cenu? Máme dvě tři stránky, kontakty
a fotky motorů v provozu. 2) Optimalizace je v ceně,to je základ,nebo ne? 3)
Kolik bude stát první místo na vyhledávači a zaregisturjete nás tam?
Na webovkách péíšete web a doména a hosting za 2000!!! „Klíčové slova“ jsem
poslal. Pošlete nám ukázku stránek jiných firem na ukázku?
Ing.Fr. Koumen

Reakce pana neznámého (jasně, umím se podívat do nic.cz, kdo vlastní doménu, ale nechci tu to jméno propírat) byla úžasně neprofesionální:

Protože chcete být na první pozici – to něco stoji.
Základní model Fabie taky stoji 150 000,- ale když z toho chcete mit
kvalitni auto tak se dostanete na 250 000
Vznesl jste nejake požadavky tak jsem nejak upravil cenu

 

Můj výklad:

  • Asi mě prokoukl, nebo neumí komunikovat (mno, ano, b] je správně)
  • Nevznesl jsem žádné požadavky, pouze uvedl strohý obsahu webu – vycítil snad, že firma pana Koumena jakožto český dovozce velké firmy má víc peněz a proto cenu www stránek zdvojnásobil?
  • Neodpověděl mi ani na jeden dotaz
  • A opět se nepodepsal

Po tomto emailu jsem se s ním už rozloučil, neboť mě to jednak už přestávalo bavit a jednak jsem se jednoznačně přesvědčil, do jaké skupiny pan Buďteprvní spadá.

Pravda, ani já převlečen za pana Koumena nemohu mluvit o tom, že jsem se nepokusil o drobný podvůdek. Tak třeba, říkejme tomu mystery shopping.

 

A jaké z mystery shopingu plyne ponaučení

  1. Nízké ceny jsou vždycky podezřelé
  2. Pokud někdo slibuje první místo bez dalších dodatečných informací, je to ještě podezřelejší
  3. Pokud se navíc ten dotyčný ani neumí podepsat, je to už důvod k obavám a je to na úrovni podvodu
  4. Nenaleznete-li žádné reference a navíc neodpovídá-li SEO-specialista na vaše dotazy, rovnou utečte.
  5. To, že web Budte*prvni.cz je spíš farma pro googlí reklamu, podtrhuje můj dojem

 

PS: Pojem paralelizované motory pro ultratenké pojezdy jsem vymyslel při psaní toho prvního emailu. Nevím, jestli to existuje, asi to bude spíš něco jako kvakny.

PPS: Jméno firmy v emailech jsem změnil.

Pozvánky na Google+ zde

Kdo má zájem hupsnout do vod Google+, má nyní možnost. Google umožnil každému uživateli pozvat až 150 dalších lidí. Nemusí se odesílat email. Stačí kliknout na tento odkaz: Pozvánka na Google +.

Tak, kdo má zájem, uvidíme se na Google Plus. 🙂

PS: A nezapomeňte si mě tam pak přidat do kruhu. Jsem zde.

Vývoj systému Atrium podle přihlašovacích obrazovek

Na následujících obrázcích je krásně vidět, jak se vyvíjí a dospívá systém Atrium. Aktuálně těsně před vypuštěním verze 3.0, na které už tedy pilotně běží tento web. Navíc se mění i název. Nejprve to byl Publikační systém Atrium (0.9). Poté ve verzích 1.9.9 a 2.0 se z toho stal Univerzální publikační a redakční systém. Důraz byl na to slovo univerzální. A záhy jsme zjistili, že ani 2.0, a už vůbec 3.0 není jen „publikační systém“, nebo nějaké obyčejné CMSko. Spíš platforma.

Ano, Atrium 3.0 je víc než „univerzální publikační a redakční systém“, je to systém pro jakoukoliv webovou aplikaci, kterou je člověk schopen vymyslet. To se nevychloubám. To je prostě fakt. 🙂 Ale protože vždycky vše, co je univerzální, je těžko uchopitelné, rozhodli jsme se, že vytvoříme balíčky (edice), tedy jednotlivé produkty postavené na Atriu, které budou mít vlastní brand odvozený od hlavního Atrium. A samozřejmě vlastní funkční zaměření. (více někdy příště)

PS: Kovářova kobyla chodí bosa, takže k Atriu existují jen strohé informační stránky – univerzální publikační systém Atrium. Časem se nám snad podaří dodělat samostatný Atrium web.

A teď slíbené obrazovky.

Publikační systém Atrium 0.9

atrium-0.9.PNG

Univerzální publikační a redakční systém Atrium 1.9.9

atrium-1.9.9.PNG

Univerzální publikační a redakční systém Atrium 2.0

atrium-2.0.PNG

Atrium 3.0 (edice AtriumCMS)

atrium-3.0.PNG

Nech brouka žít, aneb jak si doma vypěstovat vetřelce

Je to hnus velebnosti, je to hnus. A ještě jednou, je to hnus. Následující obrázek je drastický a pokud je někdo právě po obědě, měl by rychle odsud pryč. Opravdu nemohu nést zodpovědnost za následky, které může mít sledování obrázku níže. Může to skončit i výměnou klávesnice, na které skončí váš oběd. Rozmysli si, rozmysli, na své štěstí dobře pomysli.

Byl jsem součástí týmu tvořící nedělní moučník. Tu zazněl povel:

Mrkni se, prosím, jestli tam máme ještě oříšky do toho štrůdlu

Tak jsem mrkl. Ve skříňce si hověly 3 krabičky s vlašskými ořechy, arašídy a mandlemi. Šel jsem po vlašácích. Už když jsem nad hlavou tahal tuhle krabičku, ze spoda se mi zdála podezřelá.

Po otevření jsem ji musel během pikovteřiny zavřít. Krabička si žila vlastním životem. Místo vyloupaných vlašských ořechů tam žilo společenstvo larviček a molíků a měli se tam jako v ráji. Jak jsem psal tuším na G+, ještě tak jednu generaci a krabička by začala lítat po kuchyni.

Naštěstí jsme pekli štrůdl.

A tady se můžete mrknout, jak vypadá taková pěkná živá kolonie – JEN PRO OTRLÉ!

Hnus - ještě otrlejší mohou kliknout

Povídáte si se svým kadeřníkem?

Tu a tam, tam každý musí. Pro někoho je to otrava, pro jiného příležitost s poklábosení. Zejména, jak jsem si všiml, ženy tam více klábosí. Ano, kadeřník, holič, kadeřnice. U nás se říká „jdu k holiči“, ač je to nesprávný výraz, protože většinou nechceme oholit, ale ostříhat. Takže správně by mělo být, že jdu ke kadeřníkovi nebo … ke střihačovi? No, to je jedno, každopádně jsem včera, když jsem tam byl, přemýšlel, jak vedu s kadeřnicí konverzaci.

Po retrospektivním přehrání té čtvrthodinky jsem si uvědomil, že ta konverzace je dost podivná. Alespoň v mém případě. A navíc není úplně ojedinělá, takto se návštěva holičství odehrává v mém případě téměř vždycky.

Ona: Jak to chcete?
Já: Tak zkrátit asi tak na polovinu. (to je fakt originální)
Ona: A co postranách a vzadu?
Já: Můžete lehce strojkem. (šmarjá, doufám, že nebudu vypadat zas jak tenisák)
Ona: A máte zájem o masážní mytí?
Já: Nemám (stačí, když nám hlavy masírujou naši politici)
Ona: Tak si přejděte k umyvadlu.

Ona: Je ta voda akorát?
Já: Hm, hmm.

Ona: Tak se vraťte zase zpátky.
Ona: Tak asi takhle tu délku?
Já: Může být víc. (nebo, že bych to nechal ještě víc zkrátit? uvidíme, až střihne)

Ona: Je to takhle dobrý tady nahoře?
Já: No, trochu mi to tam stojí, ale to já ladím vždycky gelem. (sakra, měl jsem říct, že to chci kratší, nahoře je to moc dlouhý .. hmm, teď už je pozdě, nebudu ji prudit)
Ona: Máte to hustý.
Já: Já vím. (a jsem na to hrdej)
Ona: A navíc jako hřebíky. Prostříháme to.
Já: Ano, prostříhejte. (někdy ještě dodávám „v létě je lepší to mít řidší“)

(přemýšlím, copak se asi té stříhací slečně honí hlavou … „večer půjdu na diskotéku, no jo, ale Bětka nejde, co tam sama?“
… (mno a co se honí hlavou mně? Všiml jsem si, že má na zádech mezi lopatkama pihu – ha, to by šlo využít k vydírání. Vím, kde dělá a že má pihu na zádech. A vím, jak se jmenuje, má vepředu cedulku se jménem. Jenže v trom zrcadle ho nějak nemůžu rozluštit.)

(a má náběh na obezitu)
(ještě, že používá deodorant, to jo, to tyhle holky od frizérů jsou v cajku)

Ona: Vzadu dobrý?
Já: Super! (vždy to vypadá stejně, ale vždy mám pocit, že bych to měl pochválit, když tam tím strojkem tak dlouho šmrdlala)

Ona: Tak ještě to umyjem, přejděte si prosím k umyvadlu.
Já: Jasně (proč umyvadlo nepřijde ke mě? to je furt sem a tam)
Ona: Voda, dobrý?
Já: Ano, v pořádku. (mohla by být vlažnější, ale je to moc práce se ozvat)
Ona: Chcete to nagelovat?
Já: Ne, dneska už s tím stejně nikam nejdu. (stejně byste mi to tam napatlala jinak, než si to dělám já)
Ona: Táák, hotovo.
Já: Děkuji, super. (hlavně, že to mám už za sebou a můžu vypadnout)

Ona: Bude to XY Kč.
Já: Díky, mějte se.

 

Někdy se mi stane, že kadeřnice je trochu upovídanější a zavede řeč aspoň na to počasí. Proč bych já měl být tím aktivnějším? Mám ji snad vyprávět o výhodách Google+? Nebo o tom, že musíme dodělat analýzu a udělat odhad pracnosti zase z křištálové koule? Asi ne.

Většinou mám pocit, že tam jsou dvě nezávislé jednotky oddělené mentálně asi tak 100 km. Ten sedící si přemýšlí nad nesmrtelností chrousta a ta stojící jednotka má před sebou nepojmenovanou hlavu a chlupama, které má zkrátit. Myšlenkama je někde mimo, tváří se jak figurína za výlohou.

Tak snad příště to bude zábavnější.

Jak na nespolehlivé lidi?

Jsou lidé, kteří když něco slíbí a pak to nesplní, z toho mají přinejmejmenším špatný pocit. Pokud jim tedy jejich závazek někdo připomene nebo v lepším případě si vzpomenou sami. A nakonec po jedné či dvou (3) urgencích provedou nápravu stavu. Dodají co slíbili atd. Ty řadím mezi normální chybující jedince, jako jsme my všichni. Pokud se to tedy takto neopakuje pokaždé. I když i někdy jen jednou nesplněný závazek zamrzí. Pak jsou ale také lidé, kteří notoricky neplní to, co slíbí. A ještě to pokládají za normativ.

Když vám někdo něco slíbí …

Už dva měsíce se tahne jedna věc, která mě ubírá energii a nevím, co s ní. Nechci být konkrétní, protože chci být korektní (což je možná ta chyba, ale …).

Dejme tomu, že jsme měli s  jedním člověkem něco domluveného. Nějaký projekt. Ten se rozběhl. Tenhle člověk, se kterým se realizovalo už mnoho jiných projektů, které dopadly dobře, ho ale po dvou týdnech stopnul. Prý z objektivních příčin neležící na naší ani na jeho straně. A od té doby (cca 2 měsíce) dělá mrtvého brouka. Resp. polomrtvého. Komunikace probíhá takto:

Já: Volám.
On: Nic.
Já: Tak píšu SMS.
On smskuje: Zavolám ti v deset, jo?
Já smskuju: OK, cinkni, budu na tlf. Dík.
On: … nic …nic … nic …

A takto podobně to probíhá už nějaký pátek. Problém je v tom, že s ním i se spoustou jeho kolegů mám vřelé vztahy po mnoha a mnoha letech spolupráce. Nechci to tedy moc hrotit.

Ale co s tím, když jednak nechci, aby ze mě dělal blbce. Druhak bych rád, aby dobré vztahy (pokud možno) vydržely, protože tak nějak je mám rád. Co když příčiny jsou opravdu objektivní a je opravdu busy a má úplně jiné a mnohem vážnější důvody. A za čtvrtý nám dluží nemalé peníze za rozběhlý projekt.

… a neplní …

A takových je víc. Řeknou „Pošlu“ a nepošlou. Napíšou „Ozvu se“, a neozvou. Urguju je a bezvýsledně.

… a navíc dělá mrtvýho brouka …

Je lepší, když se tihle lidé úplně vytratí a nekomunikujou se světem? Nebo je lepší, když vás, tak říkajíc „tahaj za nos“, ať už vědomě, či nevědomě?

Nevím. Každý ten kousek komunikace podobného ražení:

– ahoj, myslím na to, nestíhám, pošlu do konce týdne

mě tak nějak vždycky uklidní, říkám si, „nezapomněl, je jen momentálně busy„. Ale dál nic, ticho, jakoby se nechumelilo.

Řešení …

Řešení je samozřejmě víc.

  1. Vysrat se na ně, resp. komunikovat stejně. Až budou něco chtít ode mě, budu se chovat stejně.
    Jenže já takový nejsem. Dohody se snažím plnit. A když zapomenu, stačí jedna dvě urgence a hotovo.
  2. Prudit, urgovat, vyhrocovat.
    Na tohle mám chuť jednou za čas. Tak jednou týdně. Jenže, přiléváním do ohně se ještě nikdy žádný oheň neuhasil. Leda, že si chcete zchladit žáhu a konečně pročistit vzduch. Jo, jednou za čas je to potřeba. ALE! Co dál? Nene, nevěřím na to, že válka je řešením.

  3. Mít trpělivosti.
    Ano, zejména v podnikání se musíte obrnit horou (Blaník je v porovnání s tím lentilka pod kobercem) trpělivosti. Učím se tomuto umění. Jde mi to. Ale nevím, jak moc mi to prospívá zdraví.

A nebo to vzít prostě z nadhledu

Ano. To je ono. Vymyslel jsem způsob, jak dát těmto lidem najevo, že mi není lhostejné, že neplní to, co řekli. Že si nestojí za svým slovem. Že jednou dané a domluvené termíny nejsou jen cárem papíru nebo prázdnou větou.

Tak jsem se rozhodl, že budu rozdávat shnilá jablka. Třeba email se shnilým jablkem. Tu adresně, tu neadresně třeba sem nebo na FB, G+, TW.

Ať si to, laskavě přebere každý po svém.

Pokud to, lidi, vezmete s nadhledem a tím to skončí, je to ok. Pokud se nad tím zamyslíte, pak ještě lépe. A pokud si ještě k tomu uvědomíte, že na druhé straně je někdo, koho tento způsob jednání, kdy se neplní to, co se řekne, štve, raní, nasere, dotkne nebo třeba jen lehce zamrzí, pak aspoň něco.

A tady jedno shnilé jabko pro HH a též pro firmu AG Painter:

shnilé jablko

Další adepti jsou v pořadí. Mimochodem, o AG Painter jsem se zmiňoval na Twitteru. Pokud si s nimi něco domluvíte, neznamená to pro ně vůbec nic. Malování odřekli večer před tím, než měli přijít. A to jsem jim ještě musel volat já.

PS: Mám v zásobě mnohem hnusnější jablka, ale ty si nechám na ty emaily.

Google Plus na mobilní Opeře zatím nepoužitelný

Google Plus je tu s námi asi tak týden a kousek, tak jsem si ho vyzkoušel i na mobilním telefonu (HTC HD). Bohužel tedy zřejmě Google = Android a tak na mobilní Opera Mobile na Windows Mobile 6.5 se pánové z Googlu ještě nestihli mrknout a odladit. Obrázky dále v článku říkají vše.

Takto vypadá Google Plus, když se chcete na mobilním telefonu dostat na plus.google.com (tedy desktopovou verzi). Že by to poznalo, že tam lezu z mobilu? Bohužel nikoliv.

 

Adresa mobilní verze je úplně jiná. A pro mobily existují dvě verze. Tato první se jmenuje Basic Mobile. A nic neumí.



A tahle druhá se jmenuje Mobile. Možná něco umí, ale při snaze ji nějak používat se bránila zuby nehty a vlastně se mi tam nepodařilo vložit ani příspěvek, neboť si to dělalo co chtělo. Například při kliknutí do textového pole pro vložení příspěvku se příspěvek rovnou odeslal a tak. O vyladění grafiky nemá význam se zmiňovat.

 

Google Plus má své plusy, ale mobilní verze (a asi jen pro nás minoritu, která ještě nepřešla na Android) k nim nepatří.

Pozor na schízu ze sociálních sítí

Je to prosté, milý Watsone. Z těch všech sociálních sítí nám může taky jednou pěkně jebnout. Já to vím, problém to být může. A protože to vím, tedy možný problém v budoucnu připouštím, tak jsem na nejlepší ceště se tomu vyhnout. A zatím se mi to daří. Nebo ne?

Malé kolečko po sociálních sítích

  1. 1. Na Google+ jsem zahlédl odkaz na zajímavý článek (o nepotřebě kupovat každou hovadinu, kterou do vás marketingová oddělení tlačí)


     

  2. 2. Klikl jsem. Četl jsem článek. Dočetl jsem článek. A píšu komentář.

  3. 3. Všimnu si, že tam mám X let starou fotku. Jak se tam ale sakra dostala? Do komentáře jsem ji nedával, zalogovanej na tom webu jsem nikdy nebyl. Ha! Koukám, že na tom webu je i výstup z Twitteru:

  4. 4. Jdu na Twitter, abych si postěžoval, že co že tam dělá moje fotka. Všimněte si, že jsme na Twitteru a to oznámení o článku je tam též (viz výše Google+).

  5. 5. Píšu tedy na Twitter dotaz autorovi článku o té fotce.

  6. 6. Z Twitteru se všechny moje výkřiky přenášejí na mou zeď na Facebooku. A tam se po čase (asi po hodině) dovídám, kde je zakopaný pes (díky Znouzovi):

    Skvělé, ano, vzpomínám si, Gravatar. Kvůli našemu Helpdesku, kde jsme měli naše ksichty, které už tam (kdo ví proč) nemáme, jsem se asi před rokem a půl registroval do databáze avatarů, kterou zřejmě využívá systém na prvně jmenovaném webu. Mno, tak aspoň jsem si tam vyměnil tu fotku.

Co z toho vyplývá?

Nevyplývá z toho vůbec nic, ani to, že kdokoliv z nás je už postižen mírnou schízou. Teda, kromě toho, že jsem začal na Google+ a přes jeden článek jsem se dostal na Twitter a z něj na Facebook. Takhle se dneska totiž běžně komunikuje. Místo toho, abych napsal email s dotazem (nebo přidal další komentář), lupnul jsem to na Twitter a přes Facebook jsem dostal odpověď. Normálka, chápete, ne?

Jen ti nevím, jestli to bude stejně chápat i mistr Chocholoušek.

Co není SEO

Kromě návštěvníků tohoto blogu, kteří se sem dostávají na klíčová slova Kobzanová, Zeťová a další (to jsem tehdy totiž dělal SEO jako drak :-), tak snad všem ostatním říká pojem SEO (Search Engine Optimization) něco aspoň náznakem. Zcela jistě se s tím pojmem setka každý, kdo má svůj web.

Když se mě ale někdo zeptá

A myslíte, že mi pomůže, když budu platit měsíčně X tisíc Kč (zpravidla něco mezi 3 a 5) někomu, kdo slibuje, že budu v první desítce? Vyplatí se to?

, hned mě napadá tisíc definic, co není SEO a ač nechci podceňovat SEOlogy, zasvítí mi v hlavě červená kontrolka s nápisem: POZOR, SEO = Snaha o Elegantní Oškubání!

Protože jakmile se SEO dostalo do slovníku mainstreamu (každý, kdo přišel do styku s webem o tom slyšel a „ví, co to je“), byl tenhle pojem drobet znásilněn – no, prostě už to není to, co to bývalo třeba před 5 lety.

A tak jsem rád, když se čas od času někde objeví článek nebo diskuse nebo hezký příklad toho, co není SEO. I když to tak původně autoři třeba ani nezamýšleli.

Postupem času bude důležitější vědět, co není SEO. Uvedu proto pár příkladů.

Co není SEO

  • SEO není, když zaplevelujete weby nesmyslnými komentáři (viz článek Kdo je David Mádr? SEO Spammer)
  • SEO ani nestojí na těchto pilířích, které popisuje tahle pěkná diskuse
  • Co není SEO také popisuje Dan Dočekal v E15 v článku Českem obchází strašidlo SEO
  • SEO nejsou výsledky automatizovaných SEO analyzátorů („praxi“ opět pěkně popisuje Dan Dočekal: „Zákazník s kvalitním SEO, dobrým umístěním ve vyhledávačích, nešťastnou náhodou použije některý ze ‚SEO analyzátorů‘. S vytištěným hrozivým výsledkem plným mýtů a nesmyslů se pak domáhá nápravy. Prostě chce mít 100 ze 100 bodů.„)
  • SEO není pouze nákup zpětných odkazů na Seznamu a Googlu
  • SEO není jen o tom, že jsou vyplněné meta tagy keyword a description
  • SEO není rozesílání desetitisíců emailů na adresy koupené ve warez fórech
  • SEO není Search Engine Optimalization


Chystáte nový digitální projekt nebo službu? Potřebujete se hnout z místa? Pomůžu vám to vysochat. Kontaktujte mě: