Po Desateru internetového člověka, Desateru bloudění a Desateru uživatele mobilů, se dnes pustím do sepsání desatera nespolehlivých lidí (opět s 11 body). Začátkem týdne jsem měl pocit, že koncentrace nespolehlivců na metru čtevrečním přesahuje únosnou mez. Navíc se mi opět vybavila příhoda z před několika let, kdy jsem měl tu „čest“ pracovat s exemplárním příkladem nespolehlivého člověka. Rozhodilo mě to (trochu) a tak se s tím zkusím vyrovnat desaterem nespolehlivých, kteří slíbují, ale neplní.
- Nespolehliví lidé většinou projevují viditelnou ochotu k řešení problému a někdy dokonce i nadšení. Nemáte důvod jim nevěřit.
- Sami si určí termín, do kdy úkol splní. Překvapí vás, protože jste sami doufali v pozdější termín.
- Nejhorší jsou tací, kteří jsou v té dané situaci nepostradatelní a nenahraditelní.
- Během doby, kdy mají plnit úkol, je podezřelé ticho. Máte pocit, že by jim ta či ona záležitost zadaného úkolu měla činit potíže (je třeba nejasně formulovaná) a měli by vyžadovat další informace. Ale nic.
- Na dotazy „jak to s tím vypadá“ se vám dostává odpovědi „pracuji na tom„.
- Když je jasné, že termín nesplní, přepnou se do jiného režimu – začnou kličkovat a používat různé triky. Mezi ně patří zejména mrtvý brouk: nezvedání telefonu, neodpovídání na SMS/emaily/ICQ.
- Tváří se, jakoby nic, že vlastně žádný termín nikdy nebyl.
- Pokud jsou schopni komunikovat a nehrají si na mrtvého brouka, dokáží obratně posouvat termín: „už to bude, dej mi čas do …„, „opravdu už zbývá jen …„, „do … dnů se ti ozvu„, „píšu si a zvyšuji tomu prioritu„, „věnuju tomu příští dva dny a všechno to dodělám„, „ve čtvrtek to bude“ (ale který čtvrtek??!!), „probereme to ještě příští týden, teď zrovna dělám něco jiného„. Což je snad ještě horší, než mrtvý brouk. Naplňuje vás to totiž novou a novou nadějí, že se dočkáte (zbytečně).
- Používají „originální“ výmluvy na to, proč se jim najednou nedaří najít čas: „včera jsem zase chlastal„, „mám fofr ve škole„, „musím řešit mnohem důležitější věci, které po mně chce …„, „příští týden odlétám„, „poslední dvě noci jsem se bavil, dnes mám volno„
- Ani ve snu je nenapadne, že ti, kteří čekají na výsledek, jsou v podstatě jejich rukojmími.
- Neumějí říct dostatečně včas (resp. vůbec) : sorry, nestíhám, vyřeš to prosím nějak jinak, ale raději beze mě. Rázné ukončení hned na začátku je totiž někdy (vždy) lepší, než dlouhodobé tahání za nos.
Až teď koukám, že se mi z toho vytratil veselý tón, který byl patrný z předchozích desater. Nu což, není každý den posvícení a mně nedávno opravdu hned tři lidi v jednom dni namíchli tím, že nesplnili to, co slíbili. (poněkolikáté)
PS: Pokud by se snad někdo v těchto řádcích našel, pak to bude zřejmě podobnost čistě náhodná. 😉