Jeho obraz

Už je to vlastně všechno dávno
Kdy bílou hůlkou barvil plátno
Hořká slza vrací ho zpátky
Zůstaly jen dva šťastné pátky

Při svíčce štětec jemně namáčí
Zas chtěl by ji mít v náručí
Mlčet ve dvou, poslouchat vánek
Když celý svět předstírá spánek

Ale dál a dál stál tam sám
Maloval společnému obrazu rám
Chtěl jejím snům lásku dát
Tím jedním tahem několikrát

Vždy vzal ji za ruku a políbil
Lásku věčnou jí teď neslíbil
Však nalít’ zas očím zářivým
Štětec proklál srdcem svým

Ona už zvyká si na bílý stín
Proč zbyl jí jen obraz a splín
Věčnou bolest plátno maluje
A hořkost do rámu vsazuje

Poslední minuta splývá s vteřinou
Slabost nepřemůže touhou svou
Však Děkuji připisuje nad rám
Neb další obraz namaluje si sám

Leave a comment

Stáhněte si eBook - Jak začít s automatizací obchodních procesů
This is default text for notification bar