Týdenní slamáček

Život slaměnnýho muže má spoustu pozitivních vlastností. Právě tento týden mě takováto štrapáce postihla a tak jsem si řekl, že se podělím o první dojmy.

Z těch víceméně pozitivních jsou to například:
– lze odejít z práce pozdě a nikdo neříká „táta měl pšijít, když je wučička na šestce, ale pšišel na sedmičce“
– lze uklízet pouze jednou týdně
– nikdo se neptá, co bude zítra k večeři, protože je jasný, že budou buď párky nebo chleba se šunkou
– při průchodu místnostma lze mít vypnutou funkcí „průběžně snižuj míru entropie“
– večerní koupel zvládnu za 1/4 času

Ale taky jsem natrefil na pár divných věcí:
– je tu podezřelý klid
– když odemknu dveře, není slyšet „táta pšišel“
– po večeři myslím na to, že si musím říct, kde bude ručička, až bude čas uklidit hračky a jít do koupelny (malá mezi 7 a 8 a velká na šestce)
– ráno není třeba jet do práce oklikou kolem školky
– pozorovat sám sebe, jestli se otočím ze zad na bříško nejen přes levou ruku, ale i pravou, je po šestém zjištění, že to umím, trochu nuda.

Pást koníčky taky už zvládnu, hrát si na nakupování mě samotnýho nebaví už vůbec (proč taky, když reálný nakupování je jedna z nejotravnějších věcí), takže si dám párek, ožužlám chrastítko, vyřídím emaily a pak si půjdu pohrát s kačenkama do vany.

PS: Uklízení je stejně otravný, jako za běžnýho provozu.

Chystáte nový projekt? Potřebujete vylepšit ten stávající nebo tvoříte novou službu? Potkáme se? Kontaktujte mě: