Category

Pel-mel

Pane prezidente, je čas odejít! (inspirováno Danem Landou)

Václava Klause jsem vždycky respektoval a snažil jsem se i v dobách, kdy ho ostatní kritizovali (oteplování, EU, pero apod.), najít na jeho výrocích alespoň něco, co by mohlo mít pragmatický základ. Říkal jsem si, že média většinou akcentují hlouposti, místo aby se zabývala podstatou sdělení či myšlenky.

Myslím si, že pouze budoucnost ukáže, jestli jeho výroky o oteplování, EU a dalších velkých tématech, budou mít nějaký reálný základ, nebo se tyto myšlenky dostanou do roviny výroků vrtošivého staříka.

Je možné, že stejně tak jako se protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi, který byl v jádru slušným člověkem (překladatel a soudce), vymstilo to, v jaké době a pod kým prezidentoval (Adolf Hitler), tak už mu nikdo neodpáře nálepku zrádce. Stejně tak Václav Klaus doplatí na to, že malá skupina malověrců, zbabělců a krvelačných saní z něj udělá zrádce národa. Uvidíme.

U příležitosti odchodu Václava Klause z prezidentského úřadu jsem přebásnil jednu písničku od Dana Landy – Čas odejít. Vlastně jsem ji ani moc upravovat nemusel. 🙂

Zaspívejte si ji se mnou: hudbu písničky Čas odejít od Daniela Landu najdete na youtube

 

Čas odejít, pane prezidente Klausi

Na hradě se ďábel po zdi prochází,
když ruka rozechvělá, listy projevu rozpůlí.
Jak perly na zemi vypadá projev rozsypaný
a kruhy pod vočima řeknou, že už je po vůli.

Je totiž čas odejít!

Marný by bylo přemlouvání, ať ještě chvílí počkáš,
vládnutí skončilo, bylo toho dost.
Vypadáš komicky, jak figurka z Moliera,
jen tady chybí sranda a chybí hrdost.

Je čas odejít!

A slzy rozmazávaj projev na rozloučenou,
až ho pak budeš číst, už tě snad nezbijem.
Kámoši to nezapijou, protože žádný nemáš,
ať jdou všichni do háje, odcházet těžký je.

Je čas odejít!

Vždycky jsi chtěl bejt rytířem, jak lejdy margret železná,
tvrdá je realita, troska zbyla z toho snu.
A tak se klížej voči, k předlouhýmu spánku,
co jak tečka zakončí EU dlouhejch dnů.

Je čas odejít!

Tak zkus bejt aspoň jednou rytířem, a řež se v bitvě prohraný,
zkus znova vykročit, sil máš ještě dost.
Neboj! Bude hůř! Tak si šetři bolest,
pro prohru si hošíku nevyrost.

————-


Gilette orgasm (+video)

Jsou věci, které nevymyslíte. Uplynula dlouhá doba od posledního oholení, takže moje Gilette pěna na holení už byla dost nadržená. Když jsem ji vzal do ruky a zmáčknul, nebyla k zastavení. A takto to dopadlo (uvnitř i video s erupcí).

gilette-orgasm.jpg

 

A ještě video, jak to vypadalo po odeznění největší erupce (chvilku vyčkejte, než se video načte a spustí):

 

Exkurze do Depo Kačerov

Párkrát do roka pořádá DPP prohlídku Depa Kačerov spojenou s jízdou starým ruským metrem Ečs z roku 1976. V sobotu 19.11.2011 jedna taková prohlídka proběhla. Projížďka metrem byl zážitek, stejně tak bylo zážitkem si poslechnout zajímavosti ze života pracovníků Metra a podívat se do kačerovského depa.

Věděli jste například, že metrop nesmí řídit ženy? Nebo že řidič (tedy spíše operátor) pražského metra je v kabině v zásadě jen proto, aby otevíral a zavíral dveře (jednou páčkou) a aby dával pokyn k rozjezdu (jedním tlačítkem)? Zbytek za něj udělá technika a automatika.

Nebo bylo zajímavé omkrnout metro-myčku, metro-soustruh (kol), podivat se zblízka na podvozek metra či si poslechnout výklad, jak „náročná“ je práce obsluhy metra.

Cestou při projížďce starou Ečs-kou z Kačerova do Holešovic a zpět jsme si udělali zastávku v nuselském tunelu, zamávali projíždějící soupravě, viděli jsme odstavenou soupravu – tzv. horkou zálohu, která je vždy připravena vyjet na trať, když je potřeba. Součástí této soupravy je i spící mašinfíra. Pokud souprava není povolána do provozu, může obsluha prospat celou směnu. A prý za plný plat. 🙂

Projížďka samotným starým metrem z roku 1976 nebyla až zas tak „historická“, protože tímto metrem (jen nepatrně zmodernizovaným) jsem jezdil v devadesátých letech na „Áčku“, když jsem blahé paměti ještě navštěvoval ústav zvaný ČVUT FEL. Připomnělo mi to, mj., že až zas tak nejmladší už nejsem, když i ta „historická“ souprava byla o rok mladší, než jsem já.

Ale dost povídání, mám tu pár fotek.

Velká aukce Dakar pro Dobrý skutek

Lucie Křížková (MIss ČR) spolu s lidmi z časopisu OffROAD a lidmi kolem Rally Dakar zorganizovala aukci Dakar pro Dobrý skutek, která nyní běží na Aukru, a to do pondělí 10.10. v 20:00. Trochu jsem jí s tím pomáhal, tak informuju o akci i tu.

Dakar pro Dobrý skutekInformační stránka: www.dobryskutek.cz/dakar/
Informace o dražbě: http://aukro.cz/my_page.php?uid=15041436
Seznam předmětů na Aukru: http://aukro.cz/listing.php/user?us_id=15041436

Mezi jinými jsou tam třeba předměty od Aleše Lopraise či vítěze Dakaru Nasera Al-Attiyaha (vlastnoručně podepsaná fotografie).

Máte-li ve svém okolí fandu do rallye a podobných záležitostí, určitě nás v o.s. Dobrý skutek potěší, pokud jim tuto informaci předáte. 🙂

Jak na nespolehlivé lidi?

Jsou lidé, kteří když něco slíbí a pak to nesplní, z toho mají přinejmejmenším špatný pocit. Pokud jim tedy jejich závazek někdo připomene nebo v lepším případě si vzpomenou sami. A nakonec po jedné či dvou (3) urgencích provedou nápravu stavu. Dodají co slíbili atd. Ty řadím mezi normální chybující jedince, jako jsme my všichni. Pokud se to tedy takto neopakuje pokaždé. I když i někdy jen jednou nesplněný závazek zamrzí. Pak jsou ale také lidé, kteří notoricky neplní to, co slíbí. A ještě to pokládají za normativ.

Když vám někdo něco slíbí …

Už dva měsíce se tahne jedna věc, která mě ubírá energii a nevím, co s ní. Nechci být konkrétní, protože chci být korektní (což je možná ta chyba, ale …).

Dejme tomu, že jsme měli s  jedním člověkem něco domluveného. Nějaký projekt. Ten se rozběhl. Tenhle člověk, se kterým se realizovalo už mnoho jiných projektů, které dopadly dobře, ho ale po dvou týdnech stopnul. Prý z objektivních příčin neležící na naší ani na jeho straně. A od té doby (cca 2 měsíce) dělá mrtvého brouka. Resp. polomrtvého. Komunikace probíhá takto:

Já: Volám.
On: Nic.
Já: Tak píšu SMS.
On smskuje: Zavolám ti v deset, jo?
Já smskuju: OK, cinkni, budu na tlf. Dík.
On: … nic …nic … nic …

A takto podobně to probíhá už nějaký pátek. Problém je v tom, že s ním i se spoustou jeho kolegů mám vřelé vztahy po mnoha a mnoha letech spolupráce. Nechci to tedy moc hrotit.

Ale co s tím, když jednak nechci, aby ze mě dělal blbce. Druhak bych rád, aby dobré vztahy (pokud možno) vydržely, protože tak nějak je mám rád. Co když příčiny jsou opravdu objektivní a je opravdu busy a má úplně jiné a mnohem vážnější důvody. A za čtvrtý nám dluží nemalé peníze za rozběhlý projekt.

… a neplní …

A takových je víc. Řeknou „Pošlu“ a nepošlou. Napíšou „Ozvu se“, a neozvou. Urguju je a bezvýsledně.

… a navíc dělá mrtvýho brouka …

Je lepší, když se tihle lidé úplně vytratí a nekomunikujou se světem? Nebo je lepší, když vás, tak říkajíc „tahaj za nos“, ať už vědomě, či nevědomě?

Nevím. Každý ten kousek komunikace podobného ražení:

– ahoj, myslím na to, nestíhám, pošlu do konce týdne

mě tak nějak vždycky uklidní, říkám si, „nezapomněl, je jen momentálně busy„. Ale dál nic, ticho, jakoby se nechumelilo.

Řešení …

Řešení je samozřejmě víc.

  1. Vysrat se na ně, resp. komunikovat stejně. Až budou něco chtít ode mě, budu se chovat stejně.
    Jenže já takový nejsem. Dohody se snažím plnit. A když zapomenu, stačí jedna dvě urgence a hotovo.
  2. Prudit, urgovat, vyhrocovat.
    Na tohle mám chuť jednou za čas. Tak jednou týdně. Jenže, přiléváním do ohně se ještě nikdy žádný oheň neuhasil. Leda, že si chcete zchladit žáhu a konečně pročistit vzduch. Jo, jednou za čas je to potřeba. ALE! Co dál? Nene, nevěřím na to, že válka je řešením.

  3. Mít trpělivosti.
    Ano, zejména v podnikání se musíte obrnit horou (Blaník je v porovnání s tím lentilka pod kobercem) trpělivosti. Učím se tomuto umění. Jde mi to. Ale nevím, jak moc mi to prospívá zdraví.

A nebo to vzít prostě z nadhledu

Ano. To je ono. Vymyslel jsem způsob, jak dát těmto lidem najevo, že mi není lhostejné, že neplní to, co řekli. Že si nestojí za svým slovem. Že jednou dané a domluvené termíny nejsou jen cárem papíru nebo prázdnou větou.

Tak jsem se rozhodl, že budu rozdávat shnilá jablka. Třeba email se shnilým jablkem. Tu adresně, tu neadresně třeba sem nebo na FB, G+, TW.

Ať si to, laskavě přebere každý po svém.

Pokud to, lidi, vezmete s nadhledem a tím to skončí, je to ok. Pokud se nad tím zamyslíte, pak ještě lépe. A pokud si ještě k tomu uvědomíte, že na druhé straně je někdo, koho tento způsob jednání, kdy se neplní to, co se řekne, štve, raní, nasere, dotkne nebo třeba jen lehce zamrzí, pak aspoň něco.

A tady jedno shnilé jabko pro HH a též pro firmu AG Painter:

shnilé jablko

Další adepti jsou v pořadí. Mimochodem, o AG Painter jsem se zmiňoval na Twitteru. Pokud si s nimi něco domluvíte, neznamená to pro ně vůbec nic. Malování odřekli večer před tím, než měli přijít. A to jsem jim ještě musel volat já.

PS: Mám v zásobě mnohem hnusnější jablka, ale ty si nechám na ty emaily.

Mám jen jednu ruku (vooolnou)

Tohle mě pobavilo. Volám jednomu klientovi, se kterým jsem se fyzicky ještě neviděl.

On: Jste u počítače, můžeme se na něco podívat do adminu?

Já: Jsem, ale mám jen jednu ruku, tak píšu pomalu.

On (po chvilce zaváhání):  Jéje, tak to je mi líto… to jsem nevěděl. 🙁

Já (po chvilce zaváhání): Ale já mám dvě ruce (! :-), jen v té jedné mám teď mobil, takže píšu tou druhou.

Já, On: :-)))

Jmenovat se Hlava a mít jen jednu ruku, to bych asi už fakt nedal. :-))

Golf pro Dobrý skutek – již pátý ročník!

A opět se rok s rokem sešel a je tu náš tradiční Golf pro Dobrý skutek. Koná se již 21. června 2011 v Golf Clubu Kunětická Hora. Každým rokem je to příjemná akce, kterou si chválí jak golfisté, tak (překvapivě) i organizátoři. Věřím, že i letos to bude pohodička, pěkné počasí a že každý rád kromě golfu udělá dobrý skutek. Všechny srdečně zvu i já.

REGISTRACE ZDE

Oficiální pozvánka (pfd)

Už mi zase roste, aneb zase nahá Helena Zeťová

Ach jo. Koukám do Google Analytics a nestačím se divit. Křivka letí prudce vzhůru, návštěvnost láme rekordy. Co se to děje? Zas tak nic převratnýho jsem v poslední době přeci nenapsal. Ehm.

V poslední době opravdu ne. Ale před čtyřmi roky jsem publikoval článek Nahá Helena Zeťová, porno a muž s gulemi s nulovou informační hodnotou a … jedním fujtajbl odkazem (jako Jiskra jasná prohlašuju, že jsem na něj nikdy neklikl 🙂 na fujtajbl fotky té paní, co sedí teď v porotě Česko-slovenské Superstar.  Nene, nikoliv Gábina Osvaldová. Ale Helena Zeťová. Ta popularita je fakt mocná čarodějka. I s návštěvností pohne.

A co tahkle porno fotky toho pána, co tam taky sedí a říká si Rytmus? 🙂 Tak jo, tady nějaká fotografie "pana Rytmuse", kde má obnažený úplně celý … tělo … ne … dělo … tak třeba čelo – v článku Rytmus: Jsem teplej a chci Vašuta. Ujetej rozhovor a autorem článku je Jakub Lízal. 🙂 To je vostrý.

Se slevou se prý budou prodávat i pozemky a domy

No toto?! … Zapakatel nabídne prodej bytů, pozemků a domů

Tak co se ještě nenabízí se slevou? Co třeba prostitutky? Nějaký server třeba slevosex.cz by mohl být docela úspěšný, ne? … poté, co se o slevu na nějakou silikonovou slečnu  přihlásí alespoň 10 lidí, sleva bude aktivována. Místo plnění: Dubí 🙂

Už vidím ty zástupy lidí u E55 třímající ve svých rukou slevové vouchery

 
Půl hodiny neřesti za 500 Kč, ušetříte 80 %.
Platnost do 30.4. nebo do úplného vyčerpání obslužné jednotky.

 

🙂

Chystáte nový digitální projekt nebo službu? Potřebujete se hnout z místa? Pomůžu vám to vysochat. Kontaktujte mě: