Zrcadlo duše

Život jak splašený kůň řítí se
Jen rychlý pohled zpět nestačí ti
Slzami matný obraz máš zase
Jsi stvořena z hvězd či v pasti

V srdci pouze chladný žár cítíš
Před tebou mlha temná padá
Ty útěkem svůj krok zrychlíš
A odlesk luny srdce nedá

Čas cválá živen touhou tvou
Nech odrazy minulosti zastavit se
Jako zakřivená zrcadla duše jsou
A ty jen bojíš do nich podívat se

Koně pusť snad opratě si nech
Zítřek osedlej si jiskrami noci
Když svítá poslechni svůj dech
Ráno nový život můžeš žít si

Otevři oči mysl svou nech jít
Přítomností tvář mou nezjasníš
O nekonečnu už budu jenom snít
Až dojdeš na okraj času pochopíš…