Nerad to kvůli DJovi, který se zúčastnit nemohl, říkám, ale sobotní tajný geozávod se povedl. Závod byl návratem do roku, kdy jsem se narodil, takže do počátků husákových let. Když jsem měl tu čest se potkat s příslušníkem VB, vrátily se mi pocity, které bych charakterizoval jako totální averze vůči orgánům.

Tím hůře, pokud na mě promluvili a chtěli vědět (a) kam jedu a za (b) jestli jsem před jízdou nepožil. Panáček v převleku za esenbáka byl tak věrný, že jsem z toho měl málem noční můru. Naštěstí jsem ji zahnal pivem a pár panákama (samnozřejmě až na konci závodu).

Nebudu popisovat, jak závod probíhal, to bych tu byl týden, místo toho hodím odkaz na počátek celé akce na serveru Geocaching.com, která měla podtitul Zachraňte agenta Frantu.

Zápis s dojmy shrnul kapitán (tedy kapitánka) týmu zde a zde.

Kromě toho snad jen dva postřehy.

Hned na startu jsem potkal Mildu. Nevěřícně jsem na něj čuměl a když jsem se probral, už jsme si přáli hodně štěstí. Večer jsme si pak připili (jeho) slívkou na šťastné shledání a dojezd do cíle. Bohužel moc času na pokecání nebylo, neb jsem byl neustále odvoláván k nášupu další rundy jasoňů.

Slavilo se nejen krásné 7. místo (z více než 30 soutěžných týmů), ale také neméně krásná nová číslice ve věku kapitánky týmu. Už si jen nepamatuju, který panák byl na co. :-)

Celou akci poněkud zkalila  zpráva o výsledcích voleb. Na stanovišti, kde se kreslila a stavěla krystalka (primitivní rádio), někdo z jiného týmu četl zprávu, že se prý v česku přemnožili pomeranče.

Třešničku tomu nasadila při vyhlašování výsledků jedna skupinka, která neustále pořvávala Ať žije KSČ. Ať žije KSČ. Ať žije KSČ. Neuvědomujíc si, že od oranžové je k červené velmi blízko.

Ale to je jedno, akce se velmi povedla, všichni to ve zdraví přežili (až na to bolení v krku) a organizátorům patří velký dík a klobouk dolů za zorganizování a odvahu sezvat a uspořádat program pro 150 lidí.