Minulé dva dny jsem bojoval s bacilem. Byl to ale nějaký oslabený bacil, protože v pondělí ráno jsem si naměřil 38,2 a týž den večer jsem měl skoro o stupeň míň (použil jsem chemické zbraně). A včera už jsem byl skoro bez teploty. Kdo ví, co jsem kde chytil. Každopádně jsem to už pustil. :-) No, ale co je podstatné, včera jsem měl půjčený Eurotelí GPRS modem a tak jsem pracoval z domova, ba přímo z postele. Píšu o tom proto, že jsem

poměrně nedávno psal o teleworkingu glosu a shodou okolností jsem  také minulý týden se svým nadřízeným rozebíral výhody teleworkingu, když byl naopak on doma s bacilem. Skončili jsme u toho, že doma je to fajn a udělá se možná i víc, než v officu, ale nikdo vám nevěří, že se neflákáte. :-)

Což je první pocit, který jsem z toho měl - tedy pocit, že si ostatní myslí, že se flákáte. Ten jsem se trochu snažil potlačit tím, že jsem byl ICQ visible a snažil jsem se čas od času odpovídat na emaily (což se mi btw zrovna moc nevedlo, neb jsem měl zaplněnou schránku, ale to je vedlejší :-). Možná, že to byl jen můj pocit a vlastně ostatním bylo úplně u pr..., jestli jsem pracoval z domova nebo nepracoval vůbec. :-)

No a druhý postřeh byl ten, že odpadly "pracovní hodiny". Takhle když se někdy zaseknu v práci a nikdo v našem open office už není, tak si říkám - jsi divnej, ostatní už jsou doma a ty tu dřepíš, padej domů. (pravda, neříkám si to jen já sám sobě ;-) Kdežto doma jsem toho do brzkého odpoledne moc neudělal, polehával jsem, čuměl na film, ale pak se to nějak zlomilo, nastartoval jsem a začal něco kloudného dělat. Navíc - docela mi to odsejpalo. Pracovní doba pro mě skončila až s příchodem princezny, která mě jako šípkovou růženku vysvodobila s nebezpečných spárů práce.