Je to asi rok zpátky, kdy jsem volal jednomu víceméně neznámému člověku. Představil se mi do telefonu „Dobréééj“. To jako chtěl říci „Dobrý den“. Říkal jsem si, ten je ale drzej, copak jsem nějaké hej, nebo počkééj. No, ale říkal jsem si, chlapec moc vzdělání zřejmě nepobral, ať si zdraví jak chce. Pak jsem mu volal ještě párkrát a oslovení nezměnil. Každý je holt ňákééj.
Jenže. Tenhle pozdrav jsem začal slýchávat čím dál tím častěji i od jiných lidí. O víkendu naposledy od prodavačky v Bille. A před tím na poště, různě v telefonu to slýchávám a tahá mě to za uši. Ač severočech šmrncnutej Prahou by mě to nemělo nijak dráždit. Ale ptám se, proč ti lidi neřeknou prostě a jednoduše „Dobrý den“. Proč „Dobréééj“?
Někteří už vědí. Nedávno jsem viděl jeden díl seriálu Ulice (?). A tam nějakej „venca“, tuším, že ho hrál Rudolf Hrušinský, vstoupil do obchodu nebo někoho potkal na ulici, už nevím, a následně pronesl „Dobréééj“.
Jo, chápu, je to chytlavý, má to šmrnc. Ale jinak je to prostě neslušný. Nebo jsem se někde zasééék?
Můj brácha taky říká "Dobréééj", žije na jižní Moravě a televizi doma nemá (internet se mu stal osudným) ;-) Nicméně si teď tak vybavuju, že to, že mu televize doma vůbec nechybí často dokládá příkladem, že prý mu stačí, když jsou jednou za 3 měsíce u rodičů své ženy, kde vidí jednou za ty tři měsíce Ulici a pořád ví, "která bije" :-) Že by Vencovo Dobréééj bylo nakažlivé už po požití prvních několika dávek? ;-)
Každopádně se mi ono Dobréééj taky nelíbí, ostatně jako jakékoli jiné nepodařené zkomoleniny, například kamarádovo jakési náchodské či východočešské "příjdu dýl" namísto "příjdu později" a vůbec jeho ostatní nesmyslné strkání skomoleného slovíčka "dýl" všude možně :-) Koneckonců takových případů mám z různých krajů tolik, že už mi to nějak přestává trhat žíly :-)