Norsko 2008 - shrnutí první - Německo, Švédsko, Finsko
Jsme už šestý den na cestě a přestože zatím trávíme většinu času v autě, zážitků už máme nepočítaně. A co je hlavní, náš cíl, Severní mys, se už blíží. Tento přístpěvek navazuje na článek Expedice Skandinávie – vyrážíme. Postupně sem budeme posouvat text napsaný cestou (většinou v autě), ale protože by k tomu bylo vhodné doplnit nějaké foto a možná i nějaké další užitečné informace, tak obsáhlejší text bude později
Den první – 10.7.
Oproti původním předpokladům vzdávám myšlenku jít dopoledne ještě do práce a raději v klidu dobalujeme a dokupujeme poslední nezbytné maličkosti. Chvíli po třetí konečně naskáčeme do auta a vyrážíme směr Rostock, Německo, kde se před desátou večerní naloďujeme na obrovský trajekt. O hodinu později odrážíme od břehu a po nezbytné prohlídce lodi se ukládáme ke spánku.
Den druhý – 11.7.
Ráno před šestou se budíme už ve Švédsku a vyrážíme směrem na sever. Švédsko není hlavní cíl, i přesto ho máme podrobně nastudované v průvodcích. Nic nás tu však příliš neláká, a proto se nechceme zdržovat a jet co nejrychleji na sever. Dohání nás však předcestovní únava, a tak často stavíme, zkoušíme první odpočívadla a jejich vybavení. Počasí se neustále střídá, déšť, trochu sluníčko a znovu déšť. Až odpoledne se obloha rozjasní, ale netrvá dlouho a dohání nás pořádný slejvák. Večer dorážíme do Stockholmu, hlásíme se ve věznici (naštěstí zde mají už jen dobrovolné hosty) a večer dáme ještě malou procházku po městě. Stockholm je sice krásné město, ale chceme být co nejdřív na severu.
Den třetí – 12.7.
Původně jsme chtěli vyrazit co nejdříve, ale postel je postel, a tak spíme, co to jde. Teprve kolem poledne se nám daří vybatolit se z hotelu. Počasí je nádherné. Nakonec se rozhodujeme navštívit Vasa muzeum, stojí to rozhodně za to. Za městem si dáváme ještě první teplý oběd v nefalšované pravé Ikee (Kötbullar tu chutnají úplně stejně jako u nás) a pak ve čtyři konečně vyrážíme dál. Počasí se mění a zkrápí nás prudký slejvák, snad ještě horší než včera. Když se počasí umoudří, děláme krátkou zastávku v Gamla Uppsala, kde je pohanské pohřebiště. Kolem půl desáté, opět v dešti, odbočujeme ke kempu poblíž Harmånger a máme štěstí. Na recepci ještě jsou, a tak si pronajímáme chatku za 39 €, na české poměry naprosto luxusní, večeříme a ukládáme se ke spánku opět do normální postele.
Den čtvrtý – 13.7.
Ráno opět poprchává, už nás to ani nepřekvapuje. Dnes je v plánu jet opravdu co nejrychleji na sever, ale zase se to nějak nedaří. První zdržení je za Huga Kusten bron, po přejetí patrně nejdelšího mostu, co jsme kdy viděli. Chvíli se kocháme, venku už je sluníčko, a nakonec je z toho hodinová přestávka. Další zastávky jsou jen technické. Na jednom z odpočívadel potkáváme starší český pár, který se s námi dává do řeči. Ukazuje se, že jsou na cestě už tři týdny a ve Skandinávii, která jim učarovala už počtvrté. Nedivíme se, je tu nádherně. K večeru děláme jednu zážitkovou přestávku ve Skellefteå, kde si prohlížíme nejdelší švédský dřevěný most a typické kostelní městečko. Pak už se nezdržujeme a fičíme dál na sever, i když je jasné, že původní cíl – dosáhnout dnes polárního kruhu, už nepadne. V noci odbočujeme kousek před hranicemi ke kempu podle ukazatelů u silnice. Nakonec je ještě 15 km daleko a je mimo pevninu, na ostrově Seskarö. Zajížďka nebyla rozhodně v plánu, ale shodujeme se, že stála za to. Na recepci už nikdo nebyl, takže prvně stavíme stan.
Den pátý – 14.7.
Dnes je to jasné, musíme dojet co nejdál, ideálně přes celé Finsko až na hranice s Norskem. Ale ani dnes původní plány nevyjdou. Chvíli jsme se zdrželi v hraničním městečku Haparanda, které se pyšní nejošklivějším kostelem ve Švédsku, a v půl jedné přejíždíme do Finska. Opět míříme na sever, stavíme za městečkem Rovaniemi kousek před polárním kruhem, kde je Santova jeskyně, dnes ale Santa neúřaduje, a o pár kilometrů dál v Santa Claus Village na polárním kruhu. Tady je zastávka delší, nečekali jsme to, ale užili jsme si ji. Ve čtyři hodiny vyrážíme znovu k severu a daří se nám dojet až k jezeru Inari, kde nocujeme v chatce v příjemném kempu na souřadnicích N 68 44.313, E 27 28.770. Cíl už se blíží – na Nordkapp je to odsud už jen něco málo přes 400 km.
Den šestý (což je dnes) a další dny budou přístě.
