Nečekané dědictví, aneb Dobrý skutek dědicem

Žil byl pan Josef Kümpel. A dokud žil, nikdo z členů sdružení Dobrý skutek o něm nic nevěděl. Až v polovině ledna jsme se o něm dozvěděli, ale bohužel tak trochu paradoxním způsobem. Na adresu Dobrého skutku totiž přišel dopis o dědickém řízení po úmrtí pana Kümpela. Tento pán, kterého nikdo z nás nikdy neviděl a ani neznal, odkázal v závěti Dobrému skutku jen tak (asi pro ten dobrý pocit z dobrého skutku) celých 90 000 Kč.

Ty peníze mohl odkázat rodině nebo komukoliv jinému. Ale nikoliv. Pan Kümpel je věnoval našemu sdružení. Je to pro mě naprosto nepochopitelné, nečekané a až dojemné, jako ostatně pro všechny ostatní členy sdružení. Krásně to shrnuje článek Podivné dědictví aneb Zázraky se dějí.

Jak panu Josefovi (in memoriam), tak celé rodině Kümpelových patří také můj dík! Je to výraz naprosto hluboké důvěry od někoho, kdo není se sdružením nijak osobně spjat ani nikdy nepřišel do kontaktu. Myslím si, že snad ani lepší ocenění si sdružení Dobrý skutek za svou práci nemohl přát.

Jenom škoda, že o takovýchto krásných, veskrze lidských, ale taky trochu smutných událostech ta naše média (zejména TV NOVA) moc neinformují…

Leave a comment