Jak jsem začal pít kávu

Moje první a snad i poslední kafe jsem vypil v den maturity. To bylo na doplnění energie. Před tím jsem si dal frťana. To bylo na kuráž. A pak jsem se s veškerou kuráží hodil šavli.

Tehdy bylo kafe jediným „energy drinkem“, který jsem si však neoblíbyl ani po maturitě. Tehdy jsem nemusel mít ani kávovou zmrzlinu, ani čokoládu s kávovou náplní/příchutí. To mi ostatně vydrželo dodnes.

Avšak na jedné nedávné hodině anglické konverzace se řešilo téma káva. Bavili jsme se o tom, jak dlouho působí šálek kávy. Prý 5 hodin. Nevím, jak velký šálek, jak silné, ale to je jedno. Jeden spoluspeaker, původem z Polska, říkal, že mu stačí dva šálky denně. Ráno a odpoledne. Další informace, kterou jsem se dozvěděl bylo, že prý kapučíno je v obsahu kofeinu těsně za kávou. Hmm, to trochu kulhá, ale budiž. Až na chvostu jsou coca coly a další podobné energy-drinky. A kam se hrabe černý čaj – který celá léta jako náhražku zhusta konzumuju.

No a nakonec jsme probírali účinky kofeinu na tělo i mysl. A to mě dostalo. Životabudič, skoro nadpřirozené účinky, stimulace těla i mysli. Lepší PR si kafe resp. kapučíno obstarat nemohlo. Chytil jsem se do pasti. Druhý den jsem si dal kapučíno. Vonělo skořicí, mělo velkou pěnu, bylo jemně lahodné. Po oslazení dvěma pytlíky cukru chutnalo i docela dobře. A hlavně! Hodinu po vypití jsem se cítil plný energie, měl jsem sílu lámy skálat, připadal jsem si jak to hyperaktivní zvířátko z animovaného filmu Za plotem. Ty bláho, ono to fakt fungovalo. Nebo zafungovalo podvědomí? Nevím. Ale co je hlavní? Nepozvracel jsem se! :-)