Dnešním posledním dílem končím malé putování
po Coveyho knize 7 návyků vůdčích osobností. Tímto
miniseriálem jsem nechtěl snížit vysokou hodnotu této knížky, ani
bulvarizovat jeho myšlenky. Chtěl jsem si jen zapsat to, co mě nejvíce
zaujalo, abych se k tomu mohl kdykoliv později vrátit. Zároveň jsem tím
částečně naplnil poslední návyk. Na závěr zbývá dodat jen to, že
Stephen R. Covey neustrnul u této publikace, ale vydal i pokračování
v podobě 7. návyk – Ostření pily (obnova sil)
- Bruce barton: „Když někdy uvažuji, jak obrovské následky vzešly z maličkostí… jsem v pokušení myslet si, že … žádné maličkosti neexistují.“
- Návyk 7 znamená udělat si čas na ostření pily.
- Fyzická (cvičení, výživa, zvládání stresů), Společensko-citová (služba, empatie, synergie, vnitřní jistota), Duchovní (vyjasnění hodnot a závazků, studium a meditace), Duševní (četba, představy, plánování, psaní)
- Vyhradit si čas na ostření pily patří nesporně do činností kvadrantu II.
- Je to nejlepší investice, jakou můžete v životě udělat – investovat do sebe, do jediného nástroje, pomocí kterého můžeme prožít plnohodnotný život.
- Většina z nás si myslí, že na tělocvik nemáme čas. Jak deformované paradigma! Nemáme prý na to čas. Jde o tři až šest hodin týdně – nebo alespoň 30 minut denně nebo každý druhý den.
- Celý smysl tohoto cvičení je právě v tom konci. Snažím se získat sílu. A to se nestane, dokud se svalová vlákna nenatrhnout a nerv zaregistruje bolest. Příroda to pak s přebytkem vyrovná a během 48 hodin vlákna zesílí.
- Stejný princip platí i pro emocionální svaly, jakým je například trpělivost, Cvičíte-li trpělivost až za hranice své únosnosti, emocionální tkanivo praskne, příroda to pak s přebytkem vyrovná a příště bude tkanivo pevnější.
- To je prima, že prší. Procvičím si nejen tělo, ale i sílu vůle.
- Poslouchejte bedlivě.
- Snažte se dojít zpátky.
- Zkoumejte své motivy.
- Napište svá trápení do písku.
- David O. McKay: „Největší životní bitvy se denně odehrávají v tichých komnatách duše.“
- Neznám lepší způsob pravidelného prohlubování a rozšiřování svého vědomí než zvyknout si číst dobrou literaturu.
- Dalším mocným nástrojem k ostření duševní pily je psaní. Vedení deníku, do kterého si zapisujeme své myšlenky, zážitky, názory a poznatky, napomáhá získání duševní jasnosti, přesnosti a kontextu.
- Dalšími formami duševní obnovy, spojenými s návyky 2 a 3, je organizování a plánování. Není to nic jiného, než začínat s myšlenkou na konec.
- Pocit vnitřní jistoty nezískáme ze scénářů, které nám druzí lidé vnutili, ani z okolností, ve kterých se nacházíme, ani z našeho postavení.
- Goethe: „Jednejte s člověkem podle toho, jakým je, a on zůstane takovým, jakým je. Jednejte s člověkem, jakým by mohl a měl být, a on se stane tím, čím by mohl a měl být.
- Zkoumáme-li své scénáře bedlivěji, objevíme krásné pozitivní scénáře, které nám byly rovněž dány a které jsme slepě považovali za samozřejmost.
- Dosáhnout jednoty se sebou, se svými bližními, se svými přáteli a kolegy v práci, to je to nejvyšší a největší a nejlahodnější ovoce sedmi návyků.
- Emerson: „To, co děláme vytrvale, se stává snadným – ne proto, že bychom změnili charakter toho, co děláme, ale proto, že se zvyšuje naše schopnost to dělat.
- T.S.Eliot: „Nesmíme přestat hledat. A na konci veškerého našeho hledání se ocitneme tam, kde jsme začali, a zjistíme, že toto místo vidíme poprvé.“
DALŠÍ DÍLY:
- 7 návyků vůdčích osobností – úvod
- 7 návyků vůdčích osobností – 1. návyk
- 7 návyků vůdčích osobností – 2. návyk
- 7 návyků vůdčích osobností – 3. návyk
- 7 návyků vůdčích osobností – 4. návyk
- 7 návyků vůdčích
osobností – 5. návyk
- 7 návyků vůdčích
osobností – 6. návyk
- 7 návyků vůdčích osobností – 7. návyk
Edo, nepodlehl jsi nějakému obecnému klamu, že ty knížky k něčemu jsou?
Jak jsem mohl zanevřít na tu spoustu objevných zjištění, vedoucích k úspěchu? Kdo mohl vědět, že základem úspěšné týmové práce je kvalitně vybraný kolektiv lidí?
1. Sepíšu to co je u nás považováno za cosi, co "dá rozum"
2. Přeložím to do angličtiny a nechám vydat v USA pod pseudonymem "Dr. Robert L. Farnsley"
3. Vydám původní znění sepsaných mouder a na obálku napíšu "Překlad bestselleru z USA" - a lidi mi tu utrhají ruce!
A teď závidíš, žes na to nepřišel sám, co?
Nazvu to třeba "JÁMY: Proč je nekopat a vyhnout se tak krachu".
Viděl bych to na lepenou vazbu, zlatá reliéfní písmena a fotografii s lehce přimhouřenýma očima, v nichž se odráží záblesk zlatých hodinek.
Vystoupí Petr Rezek:
Přátelství, to jsou světy, plné lidí,
kde se zapomíná, jak se říká sám...
Přátelství, jsou oči, které vidí,
zná své cesty, jako ptáci,
jako slunce teplo vrací ...
lidem přátelství, pravé přátelství...
A publikum budu ohromovat předčítáním ze své nové knihy "Milionářem bez překážek: Buďte výš než ostatní".
"S penězi je nutné zacházet moudře," radím například v jedné z kapitol. "Některé bankovky mají vyšší hodnotu než jiné," podotýkám dále a zdůrazňuji, že "vaším cílem by mělo být víc peněz při menších výdajích".
Má kniha již byla oceněna v magazínu Yuppie jako "báječně lehký mix Bible a tantrických mouder v kostce".
Na příkladech klasiků v ní ukazuji, že bez štěstí je život smutný. "Kdybychom byli všichni spokojení, žili bychom v pohádce," píšu na straně 326 v kapitole "Nebojte se vlka nic", přičemž v bohatém poznámkovém aparátu odkazuji především na Červenou Karkulku [Grimm, Jacob a Wilhelm; Německo, 1816], Malou mořskou vílu [Andersen, Hans Christian; Dánsko, 1836] a O Smolíčkovi [Erben, Karel Jaromír a Němcová, Božena; Království České, 1845].
Ani já se nevyhýbám citátům, namátkou: "Cestu za štěstím vám nejlépe ukáže malé děvčátko (Lewis Carroll)" [viz Leachová, Karoline: Carrollův mýtus, viz Reed, Langford: Život Lewise Carrolla, viz archivy britské policie].
Sluší se připomenout, že pohádkovou teorií nastíněnou v mé knize se již řídí řada významných osobností společenského života, například pohádkově bohatá Paris Hilton, nebo pohádkově černobílý režisér Michael Bay [viz Pearl Harbor, viz Armageddon].
Mimochodem - Paris Hiltonová není pohádková postava, i kdyby měla stokrát vlka!
Neuvěřitelné, on takové srágory pro minutové manažery někdo čte? ... Cože? On se jimi i někdo řídí?! Kam ten svět spěje?
K tomu lze říci jen tolik: ...řekl člověk, který nikdy nic pořádného nedokázal.
Ale pokud už má člověk ve všem naprosto jasno, tak samozřejmě nepotřebuje žádnou knížku. Leda šekovou.