Rovnátka a čelistní operace: Vše zařízeno, jdeme na to (19)

V rámci seriálu Rovnátka a čelistní operace, který byl publikován na blogu Rovnátka a život s nimi, je toto další díl. V úvodu budu vždy komentovat článek níže, který vyšel na výše zmíněném blogu.

Komentář 28.11. 2010: Příznání č. 1 – tento a další zápisek jsem psal na původním blogu až PO operaci, když jsem byl v domácím léčení. Ale psal jsem to trochu jako reportáž, aby to vypadalo autentičtěji. 🙂 Zeptejte se mě proč. 🙂 Přiznání č. 2 – z důvodu obtížnějšího odhalení i proto, že jsem psal až po operaci, tak jsem všechna data posunul o 2 týdny dopředu.

Čelistní operace: Vše zařízeno, jdeme na to

Před týdnem jsem tu psal o tom, že mě nakonec ortognátní operace čeká a nemine (viz tento článek). Rád bych se postupně podělil o své pocity a zkušenosti. Snad to ostatním pomůže. Dnes je Den před operací. Je pondělí 1. 2. 2010, dnes ráno jsem byl přijat do VFN Praha. Vše proběhlo bez problémů.
 
Dnes je už doba tak daleko, že není problém vzít do nemocnice notebook. A tak toho využívám. Nevím jestli budu mít náladu a sílu po operaci něco psát.

Dnešní den před operací

První den v nemocnici probíhá tak, že po vyřízení příjmu a všech formalit jsem se přesunul na lůžkové oddělení. Tam jsem se nahlásil sestrám a ty mě zavedli do pokoje, kde teď jsem.
Během dopoledne proběhl rozhovor s paní doktorkou, která se ptala na to, jak se cítím, zda nejsem nachlazen, zda mám na něco alergii apod. Dorazilo první jídlo. :o) Kaše s masem. Docela chutné.
Odpoledne kolem 16. hodiny přinesla sestra teploměr, abych si změřil teplotu. Teplota se tu prý měří ráno v šest a pak odpoledne ve čtyři hod.
Během odpoledne se střídaly sestry a řešily se různé věci. Kam si uklidit šaty, že si mám večer zbalit, abych byl připraven na přesun na JIP (o tom více dále) a tak dále.
Někdy odpoledne přišla sestra s tím, že mi musí napíchnout kanylu. Je to pocit, jako když berou krev. Jen s tím rozdílem, že na ruce zůstane přelepená kanyla z které vede hadička. Tou se pak budou podávat antibiotika. Večer hned nějaká dostávám. Když sestra pověsila lahvičku s antibiotiky a pustila to, cítil jsem mírný chlad v okolí kanyly. Jinak to bylo v pohodě. Pro někoho to může být i příjemné..
Celý den se odehrál v poklidu (ještě brali krev kvůli nějakým testům – prý to tu dělají skoro všem). Jsem méně nervózní, než jsem si myslel, že budu. Skoro bych ten stav charakterizoval jako směs očekávání, pohody a lehké nervozity. Ale nic zásadního, žádné klepání se nebo neurotické pobíhání po chodbě. :o) Možná si to vůbec nepřipouštím. Asi moje tělo či mysl reaguje na vzniklou situaci jakýmsi mentálním blokem. Jsem v lázních. Podvědomí se zařídilo po svém. Jak to dopadne není v mé péči. Jsem relativně v pohodě. A to mě skoro děsí. :o)))
A teď mi kape další dávka antibiotik.
Na večer dostanu prášek na spaní (tomu se tedy bránit nebudu) a od půlnoci žádné jídlo, pití, kouření. Před operací se nesmí.

Ráno se pojede na JIP (jednotka intenzivní péče), odkud pak rovnou na sál. A pak …

 


Všechny díly seriálu o rovnátkách a čelistní operaci:

 

Leave a comment

Stáhněte si eBook - Jak začít s automatizací obchodních procesů
This is default text for notification bar