Všem pravidelným, nepravidelným
i náhodným návštěvníkům se omlouvám za delší mlčení. Nebyl totiž
na psaní čas. Veškerý svůj volný čas jsem se kochal novou hračkou. Ta
hračka vyluzuje tóny, cinká, píská a duní. Samotné dodání vyluzovačů
tónů předcházel dlouhý výběr, několik konzultací a hodiny browzdáním
po internetu. Mluvím o reprosoustavě.Výběr to byl složitý, ale nakonec jsem vybral kousky, kde je poměr cena/výkon docela dost vysoký.
Vstupní podmínky: k domácímu kinu nechci písklata, která se prodávají k PC, reprobedny musí zabírat na zemi co nejméně místa a kromě středového reproduktoru by měly být stojací. Varianta 7.1 nepřichází v úvahu vzhledem k místu, tedy volím 5.1.
Moje původní představa (naivní a odvozená ze zkušeností z reprošumítek k PC) byla taková, že koupím sadu reporduktorů 5.1 (2× přední repro, 2× zadní repro, 1× středový repro a 1× subwoofer) a připojím je k PC. Jako, že z PC do subwooferu a ze subwooferu do reproduktorů. HA HA. Takto to jde u Creative I-Trigue, které mám u PC. Ne však u standardních reposoustav k domácímu kinu. Už jsem poučen.
Takže po návštěvě prodejny BASYS.NET a konzultaci s prodavačem jsem odcházel s tím, že k reproduktorům potřebuji ještě A/V receiver.
Kromě toho jsem ještě zkonzultoval mnou již v tu dobu vybrané repro Pioneer S-V410. V této cenové relaci (kolem 20 kKč) je to dobrá volba. Navíc jsou pěkné, nezaberou moc místa a hrajou parádně. Dalo by se říci až nezvykle. Navíc japonská značka PIONEER je mou oblíbenou (ne, že bych něco od Pioneeru někdy měl). Není to sice dřevo (ale hliník), ale dřevo by se nám na místa, která byla pro repro dedikována, nevešlo.
OK, jdeme dál. A/V receiver. Tady jsem se nenechal moc přemlouvat, nechal si poradit a koupil stejnou značku. Výše zmíněný PIONEER VSX-418. Velká střibrná krabice, která má zadní stranu pokrytou samými konektory. Dovnitř a ven. Dovnitř a ven. Prostě jak u blbejch.
A jak to hraje?
Jak bych to popsal. To se nedá popsat. Nedá se to srovnat s běžnými reprosoustavami, které se dodávají k věžím nebo jako reproduktory k PC. Na ten zvuk si prostě musíte zvyknout, protože:
1) Zvuk je čistší
2) Je slyšet mnohem více zvuků – to co jste dříve v písničkách nevnímali, najednou je slyšet
3) Basy musíte držet na uzdě – já, milovník basů, náhle nastavuju subwoofer jen na cca 10–20 % výkonu. V opačném případě bych se musel obávat návštěvy sousedů. Nikoliv za účelem připojení se k poslechu.
4) Spousta nastavovátek - A/V receiver má nepřeberné množství nastavovátek – a to třeba i takovou věc, jakou je velikost místnosti, vzdálenost repro od sebe, umístění posluchače atd.
5) I tichá hudba je hlasitá – tím, že je tam vlastně 6 zdrojů zvuku kolem, navíc v čisté kvalitě, stačí mít hlasitost na docela málo a i tak je zážitek výborný
Co mně na tom všem trochu překvapilo, že na rozdíl od PC šumítek, kde je zvuk víceméně pořád stejný, je v tomto případě docela obtížné vyladit zvuk tak, aby to bylo „vončo“. A teď si představte, že se chvilku díváte na film, pak si pustíte mp3 nebo rádio a pak diskusní pořad na ČT. Pokaždé je to něco jiného. Naštěstí A/V receiver má přednastavené režimy pro různé typy hluku, takže to není až zas tak těžké. Ale rozdíl je slyšet.
Pokračování dalším dílem mozaiky jménem domácí kino příště.
