Čím více je nové Atrium 2 prošpikované funkcemi a blíží se k obrazu našemu, tím více si uvědomuju jednu nespravedlnost, která na světě existuje. Programátory nikdo z uživatelů většinou nepochválí. O nich se mluví vždy jen když někde něco nefunguje. Vzpomene si někdo, kdy naposledy říkal "Ti programátoři, co udělali ten Outlook, zasluhují za to či ono pochvalu..."? Jojo. Když všechno běhá, tak to všichni považují za samozřejmost. Má být tedy největší odměnou pro programátora to, že si uživatel nestěžuje?

Možná...

Ale možná taky ne. Je tu totiž reálné nebezpečí, že uživatel sice nic neříká, ale to jen proto, že už si na tu "divnou" aplikaci plnou bugů zvykl. A už nehlásí, že se mu tam něco nelíbí. Je pak na analytikovi či projektovém manažerovi, aby z uživatele jeho domněnky a přípomínky vytřásl. Jenže do toho se nikomu většinou moc nechce. Ke škodě všech. Znám to moc dobře.

Další problém je, že čím víc je nějaká funkce propracovanější, tím je z ní v samotné aplikaci vidět méně. Uživatel má k dispozici jen pověstný vrcholek pyramidy. To nemluvím o různých skrytých funkcích typu automaticky spouštěných úloh, různých optimalizačních procedurách, či vychytávek zrychlujících práci apod.

Vývojářům a programátorům zbývá zřejmě už jen jediné. Sami musí mít radost z toho, že to funguje tak, jak to fungovat má. A musí jim stačit, že po nich uživatelé neházejí kamení.