Přišlo to, co přijít muselo. Autocenzura na blogu. Pixy protestativně promazal příspěvek, který se nelíbil Patriku Zandlovi. Korunu tomu nasadil Filip se svou iniciativou proti přílišnému odkazování.

Na svém bloku se vyjádřil v tom smyslu, že by se na blogu nemělo objevit to nebo tamto a že prý na českých blozích chybějí vlastní názory autorů, kteří jen papouškují nebo referují o stavu počasí.
Objevila se tam kritika toho, že blogy odkazují vzájemně na sebe a čtenářům tak může hrozít nebezpečí zacyklení (a pokud neumřeli, klikají dodnes). Patrně poslední kapka - Baldachýn - nepochopil, o co tu jde a poslal weblogy mezi dvě půlky (zřejmě ty své :-). Filip trochu zpanikařil a zavedl si pravidlo. Všechno by bylo v pořádku, kdyby...

Kdyby se to nepokusil nenápadně vnutit i ostatním s jakýmsi úmyslem založit klan odpůrců toho nebo toho na českém blogišti. Skoro se zdá, že nabádá ostatní k tomu, aby psali své příspěvky podle nějaké šablony, byť zatím jen velmi vágně a stručně definované. Podloženo silnou, leč zcestnou argumentací (viz. zmínka o Baldachýnovi, názorové slepotě atd). I odkaz na jiný článek totiž vyjadřuje názor autora, ač je hodně komprimovaný do A HREFu.

Základem blogu je subjektivní pohled na svět, přičemž objektivitě se meze nekladou. Jakmile by mi chtěl někdo předepisovat, že např. nemohu odkazovat na to a na to, že mám psát odstavce stejně dlouhé, na konci příspěvku musím napsat nějaký svůj jasně definovaný a vyprofilovaný názor a pokud možno bych neměl odkazovat na nic, co píšou velké servery, tak bych ho poslal asi (jak napsal Libor Krayzel v jednom konferenčním příspěvku) do /dev/null, případně přímo do Recycle bin.:-)

Každý má určitě svá pravidla pro psaní příspěvků - kam odkazovat, co psát o kom o čem, s kým, s čím. Pokud se to čtenářům nezamlouvá, zřejmě přestanou blog číst.

Proto bych se trochu obával zasahování do obsahů blogů jen proto, že si to Baldachýn/Zandl/Vocásek/... přáli a my jim přece musíme vyhovět. V opačném případě budou o blogerech psát jako o spolku odkazovačů bez vlastního názoru. Ať si píšou co chtějí a jak chtějí. A já si budu taky psát co chci. Pokud uznám za vhodné, klidně vložím odkaz na příspěvek, který odkazuje na jiný příspěvek, který odkazuje zpátky na můj příspěvek.:-) A kdyby náhodou na můj blog přišel Mr. Baldachýn, tak ať si pěkně pokliká limitně třeba až sem.:-)